Čung jüan čchi kung je velmi staré umění kultivace lidské osobnosti, které ještě do nedávna nebylo přístupné západnímu světu. Ještě do nedávné doby se tento systém praktikoval pouze neoficiálně. Podle dochovaných informací se jedná o systém starý více než 7000 let. Vznikl tedy dlouho před vznikem světových náboženství, v provincii Čung Jüan, což je oblast, která se považuje za za kolébku vzniku čínské kultury. Předpokládá se, že především v této oblasti vznikl čüng jüan čchi kung, ovšem přesné datum je obtížné určit. Čung jüan čchi kung je velice rozsáhlý a po právu považován za celistvý.

Mnozí lidé už velice dobře vědí, že západní a východní medicína různě hodnotí principy onemocnění a způsoby léčby. Stává se, že se člověk cítí velmi špatně, ale lékařské rozbory a vyšetření nenaleznou žádné odchylky v jeho zdravotním stavu. V tomto případě říkáme, že došlo k poruchám toku energie v organismu, které se ještě neprojevily na organické úrovni. Stává se také, že se člověk cítí dobře a při náhodných testech se zjistí, že v jeho analýzách existují odchylky od normy, ale on je necítí. Co je to vlastně nemoc? Jedná se o špatný subjektivní pocit, při němž analýzami nebo odpovídajícím vyšetřením - rentgenem, ultrazvukem - zjistíme odchylky. Podíváme li se například na migrénu, organické změny a strukturní změny ve tkáních prakticky chybí. Přesto člověk trpí. Tyto potíže je lépe léčit metodami čínské medicíny, protože čínský specialista vidí problémy v organismu na úrovni energetického systému, ještě než dojde ke změnám na fyzické úrovni. Vyžaduje li však léčení chirurgický zásah, je lepší jít k západnímu lékaři. Nikdy neexistuje jediná metoda pro léčení daného onemocnění. Pokud jich existuje několik, každá z nich má své přednosti a nedostatky. Známe li různé metody jak západní, tak i východní medicíny a rozumíme li jim, je možné pro každý konkrétní případ vybrat optimální způsob léčení. U některých léků se stává, že pomáhají jednomu a druhému vůbec ne, neboť každý člověk je individualitou. Proto je důležité nejen léčit onemocnění, ale zaměřit se na konkrétní stav u konkrétního člověka.